Než vyrazíš, zjisti si své reálné tempo a kondici. Nejlepší je vyjet na známý okruh, který má jasně danou délku, a změřit si čas, jak dlouho ti to trvá bez zbytečného přepínání sil. Zapiš si také, jak se cítíš po dojezdu, jestli jsi schopný druhý den normálně fungovat, nebo tě bolí nohy a jsi vyčerpaný. Podle toho odhadneš, kolik kilometrů a jaké převýšení zvládneš za hodinu až dvě, aniž bys šel na doraz. casopisprazan i sledovat tepovou frekvenci nebo tempo na oblíbeném úseku, abys věděl, kde je tvoje pohodová zóna a kde už začínáš tlačit na pilu. Když tyto údaje znáš, můžeš si cyklistické trasy plánovat tak, aby odpovídaly tomu, co skutečně zvládneš, a ne tomu, co zvládne tvůj kamarád nebo co vypadá dobře na mapě.
Při plánování konkrétní trasy ber v úvahu nejen vzdálenost, ale hlavně profil terénu a typ povrchu. Rovinatá trasa o délce, kterou zvládneš za dvě hodiny, je něco jiného než stejně dlouhá trasa s jedním dlouhým stoupáním. Rozděl si cestu na úseky a dopředu si urči, kde budeš odpočívat, občerstvovat se a případně měnit tempo. Pokud jedeš poprvé neznámou oblast, naplánuj si raději kratší variantu s možností zkrátit cestu nebo se vrátit jinudy. Vždycky měj v záloze plán B, kdyby ti došly síly nebo se změnilo počasí. Pamatuj, že kvalitní cyklistické trasy se nepoznají podle toho, jak jsou dlouhé, ale podle toho, jestli tě baví a nezničí. Snaž se proto kombinovat úseky, které tě nabudí, s klidnými pasážemi, kde můžeš zvolnit a nabrat dech.
Nakonec si plán ověř v praxi a upravuj ho podle zkušeností. Po každé jízdě si krátce zapiš, kolik ti zabrala, jak ses cítil a co bys příště změnil. Možná zjistíš, že ti víc sedí kratší trasy s častějšími zastávkami, nebo naopak delší švihy v mírném tempu. Neboj se ubírat kilometry, pokud jsi unavený, a naopak přidávat, když máš pocit, že bys zvládl víc. Důležité je, aby tě cyklistika bavila a nebyla jen dalším stresem. Když budeš plánovat podle svého tempa a kondice, vydržíš u toho dlouho a postupně se budeš zlepšovat, aniž bys to přeháněl.
